Jiří mi tak trochu vypálil rybník s jeho posledním příspěvkem o novém C# a dynamickém typování. Tento článek popisuje 3 nejdůležitější novinky .NET 4.0:
- nový typ dynamic
- IDynamicObject interface
- podpora dynamických jazyků IronRuby a IronPython
Parser je velice důležitá část kompilátoru. Jeho úkolem je sestavit abstract syntax tree (AST) z tokenů vygenerovaných scannerem. Jak na to si ukážeme v tomto díle.
V tomto díle se podíváme na první část kompilátoru, kterou je scanner. K implementaci scanneru jsem se rozhodl použít lexer a parser generátory, které značně celou implementaci zjednoduší.
Tento tutoriál je zaměřen na vývoj vlastního programovacího jazyka na platformě .NET s použitím nového frameworku Dynamic Language Runtime (DLR) od Microsoftu. DLR je zaměřený zejména na implementaci dynamických jazyků, které implementovat na .NETu bylo problematické a DLR poskytuje řadu funkcí, které vývoj dynamických jazyků zjednoduší.
Teprve nedávno vyšel .NET Framework 3.0, zajímá vás co bude dál? Jak bude vypadat jeho nástupce - .NET Framework 3.5 a co přinese nového?
Představení technologie LINQ a ruzných rozšírení jako jsou Plinq, LINQ to XSD, LINQ to Amazon, Blinq a dalších...
Navážeme na předchozí díl, kde jsme implementovali trojrozměrnou krychli, ze které nyní vytvoříme interaktivní objekt. Co přesně budeme dělat? Vytvoříme video přehrávač, video se bude vykreslovat na přední stranu krychle a na horní stranu krychle vložíme dvě tlačítka pro ovládání videa - play a pause. Zdá se vám to nemožné? Čtěte dál...
Renderování trojrozměrné grafiky je další z řady funkcí Windows Presentation Foundation. Trojrozměrná grafika ve WPF ale není určena pro vývoj 3D her, slouží spíše pro vytvoření zajímavých trojrozměrných efektů nebo opravdu jednoduchých 3D aplikací. Pro pokročilejší práci s 3D grafikou máme k dispozici Direct3D, které můžeme ve WPF také použít.
.NET Framework obsahuje spoustu předvytvořených kontrol (Button, TextBox, ComboBox, CheckBox, RadioButton, ProgressBar ...) což usnadňuje práci programátora, který nemusí neustále implementovat prvky, které používá opakovaně v různých aplikacích. Jak si ale můžeme vytvořit vlastní kontrolu?
V XAMLu máme k dispozici několik dílčích technologií - pro změnu vzhledu používáme styly a šablony, abychom mohli reagovat na události používáme trigry a nyní se podíváme na Data Binding, který nám umožní v XAMLu pracovat s daty. Co je to Data Binding? Mohli bychom říci, že se jedná o "svázání" vlastností, jakmile se změní hodnota zdrojové vlastnosti, projeví se zároveň i v provázaných (nabindovaných) vlastnostech a naopak, pokud v provázaných vlastnostech dojde ke změně, tato změna se projeví zároveň ve zdroji.
Díky vektorové grafice a skvělé implementaci animací ve WPF můžeme nyní vytvářet efekty, o kterých jsme si ve WinForms mohli nechat pouze zdát. Vytváření animací je velice jednoduché, dokonce ve většině případů si vystačíme pouze s XAMLem! Zároveň si ale musíme dát pozor, aby jsme to s animacemi v aplikaci nepřehnali a nevytvořili spíše náročné a rušivé uživatelské rozhraní. Ve WPF pracujeme s animacemi jinak než možná čekáte, nevytváříme časové osy, dokonce ani neanimujeme jednotlivé kontroly ... ve WPF animujeme vlastnosti.